Roli favorita jsme potvrdili a postupujeme do bojů o medaile. Jen se ještě musím vrátit k poslednímu zápasu a prvnímu gólu. Zde musím opravit informaci o prvním střelci. To, že Mira pěkně od modré vystřelil, to platí, ale jeho střelu tečoval El prezidento Pavel a je autorem první branky. Stále však zůstává ve druhé lajně. Tak a teď již k poslednímu postupovému utkání. Nejdříve tradiční zajímavost z kabiny před zápasem. Kája si zapomněl suspika, ale vyřešil to operativně a přehodil si pupek přes koule a šel do boje. Je to srdcař a dle léků i kardiak. Utkání jsem začali tradičně velmi zvolna a soupeř tradičně velmi z ostra a proto jsme prohrávali 0:1. Postupně jsme se do zápasu dostávali a vyrovnání na sebe nenechalo dlouho čekat. Jirka dojel puk na zadním mantinelu a šikovně přihrál před bránu a Marťas z první prostřelil gólmana. A zápas se začal překlápět na naši stranu. Ještě chvilku před půlkou Jara prostřelil vše, co stálo a leželo v cestě a do druhé půlky jsme vstupovali ve vedení. Po pár minutkách se prosadil Zip a už jsme jasně směřovali k postupu. Definitivní uklidnění přinesla bomba Ivana Martiše, která protrhla síť v brance a muselo se štupovat. Bohumil tentokrát udržel svoje cestovatelské choutky a spolehlivě pokryl vše. Závěr jsme již solidně odbránili. Musím pochválit velké množství střel, které jsme vyslali na soupeřovu bránu. A také nasazení a odolnost proti divočákům u soupeře. Jen ty začátky, ale 1,9 TDI z roku 2008 taky netáhne hned a musí se zahřát, ale pak je nezničitelnej a to jsme přesně my. Dalšího soupeře ještě neznáme, ale už teď se určitě bojí, že ho dědci z Devilů potrhají jak Tatra srnku na D1.

Zdarec.