A my jsme do něj vstoupili vítězně. Po zhruba tří týdenní zápasové pauze, kterou jsme proložili přáteláčkem, kde se Libec snažil dostat na pozici prvního centra a pochopitelně neuspěl, jsme se sešli k mistráku. Ano je tu TO play off s bojovností, padáním do střel, osobními souboji a extra nasazením, tak toto se nás opravdu netýká. Naši taktiku zahrát si pěknej hokej a pobavit se v kabině, tu rozhodně měnit nebudeme. Proto jsme dali tradičně před zápasem pivko na uvolnění. Přijel i náhradník Olda, že prý jede náhodou kolem a ještě větší náhodou má v autě výstroj. Snaží se kluk, to jo. Ve víru zábavy se pokusil Bohumil čórnout flašku medu, byl okamžitě odhalen a zahnán zpět do svého koutu. Bohužel to nebyla jeho jediná slabá chvilka toho večera. Zápas jsme zahájili solidně. První gól dal Mira pěknou střelou od modré. Druhý dal po křižné přihrávce přes celé pásmou střelou z jedničky Vesi. A třetí gól dal jakože obránce Libec svižnou střelou z mezikruží na dlouhou tyčku. Tak skončila první půlka. Hned z kraje druhé vyjel Bohumil za branku a bylo 3:1. Reakce byla blesková, Vesi ujel a již legendárním blafákem zavěsil. Poté jak hra plynula, se Bohumil rozhodl znovu pomoci s rozehrávkou, tak si vyjel do rohu a bylo to 4:2. Naštěstí jsme opět ihned udeřili a to nejhezčí akcí zápasu, kdy si Marťas našlápl ve středním pásmu, ťukl si o led a dostal střílenou příhru od Ivana přesně do hole a díky své rychlosti se dostal za obránce, ti se ho snažili sekáním a hákováním zastavit, ale odmítl si je a nekompromisně zavěsil pod víko. Gólmanova láhev se hledá ještě dnes. Byla to taková klasická akce alá Connor McDavid. Další gól dal zase Marťas, kdy mu poslal těžký puk z rohu Jirka, zpracoval si ho bruslí a bylo rozhodnuto. Soupeř ještě snížil, ale vítěz byl už známý. Pěkný zápas to byl. A za týden znovu chlapci, tak moc neglgejte, nepřežírejte se a s naším věkovým průměrem ani neprochladněte. Zdarec.